Náš Tominko

O našich zkušenostech s ADELI terapií jsem psala poprvé ZDE, je tam rozepsaný každý den zvlášť. Tentokrát se tak dopodrobna rozepisovat nebudu, myslím si, že by to bylo pro vás už nudné.   Na závěr jsem tam napsala, že bychom se rádi do ADELI centra tento rok ještě minimálně jednou vrátili. S radostí Vám všem, kteří nás čtete, oznamuji, že se naše přání splnilo. Ve dnech 31.5. - 12.6. jsme absolvovali další rehabilitační pobyt v ADELI centre v Piešťanech. Tento pobyt nám umožnila Nadace Konto nádeje, která získala dva poukazy od ADELI centra jako věcné dary a ty potom dál darovala. Jsem nesmírně vděčná, že si vybrali právě našeho Tomáška, moc jim i touto cestou z celého srdce děkujeme.

 

 

 

V první den Tomáška čekalo měření u neurologa, seznámení s Tomáškovým týmem a nastavení ADELI obleku. Trošku nás mrzelo, že jsme nedostali stejné terapeuty jako minule. Ale musím napsat, že jsme nakonec se skupinou, která s Tomáškem pracovala, byli spokojeni a moc jim děkujeme za všechno a hlavně za výdrž. Doufám, že na Tomáška budou myslet jen v dobrém, protože sem tam pokousal i je, když už se mu cvičit nechtělo. Tentokrát jsme místo laseroakupunktury měli magnetolaser, který Tomášek zvádal mnohem lépe. Jediné co si nenechal dělat byly ruce.

 

 

 

 

 

 

Na kyslíku už tolik nevyváděl jako při prvním pobytě, takže modřin mám mnohem míň jako tenkrát. Dokonce na něm vydržel 20minut(měl naordinovaných 30) takže se zlepšil o celých 5minut od minula, to vydržel pouhých 15minut. Na logopedii nás paní logopedička pochválila za zlepšení retního uzávěru (nemá tak často pootevřená ústa). A doporučila i nadále provádět orofaciální stimulaci.

 

 

 

 

 

Náš harmonogram terapií se opět začínal v 7.40.                                               

   

Každý den měl

- termo-kryokontrastní terapii 

- cvičení v ADELI obleku

- masáž 

- kyslík

- magnetolaser

6x- bahenní zábal,

5x- manuální terapii.

Jednou konzultace s lékařem a jednou vystupní prohlídka. Vstupní prohlídku jsme tetokrát neabsolvovali, protože jsme v ADELI centre byli nedávno.

 

 

 

 

 

 

Takto sepsané se to zdá být celkem v pohodě, ale bylo toho dost. Přesto můžu napsat, že jsme nebyli až tak zničení jako poprvé. Možná díky tomu, že Tomi tolik nebojoval. Tentokrát jsem s Tomáškem chodila na terapie jen já, protože Terezka si oblíbila ocinka a nechtěla ho nikomu půjčit. Možná by se mnou teď Miro nesouhlasil, protože on se celý den nezastavil, Terezka totiž neobsedí.  Musím ho i takto veřejně pochválit, že to zvládl na jedničku s hvězdičkou.

 

 

 

 

 

 

Během přestávek mezi terapiemi jsme využívali suchý bazén v restauraci. Anebo jsme se stále procházeli, protože Tomi byl neúnavný. Měl energie na rozdávání. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Teprve až druhý týden bylo na něm únavu znát. A po návratě je doma úplně odrovnaný. Málo chodí, je spavý...asi dospává to, co tam zameškal, tím že měl úplně nabouraný režim. Reaguje stejně jako po prvním pobytě. Do normálního režimu se tenkrát dostal až po dvou týdnech a to už byly na něm znát i pokroky. Na fotce je Terezka s kamarádem Filipkem. A na další fotce je Filipko, Tominko, Terezka a jedna němka.

 

 

 

 

 

Ráno, když Tomáška oblékly šli hned na vibrační stroj (galileo). Tentokrát Tomi zvládal všechny polohy na něm.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Na míči cvičil podle nálady. Někdy krásně a někdy se to neobešlo bez fňukání a protestování (kousání).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  Zde cvičí s Tomáškem rovnováhu, byl moc šikovný a velmi se zlepšil.

 

 

 

 

 

  

 

 

 

 

 Nejraději měl chůzi, ikdyž se občas stávalo, hlavně počas druhého týdne, že mu docházejí síly a sedal si na zem, že už dál nepůjde. Terapeuti stále něco vymysleli, aby ho zaujali a aby cvičil.

 

 

 

 

 

 

 

Chodili po chodbách, jiných tělocvičnách, schodech. Chtěli jít s ním i ven, ale to on nechtěl.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 Na logopedii si krásně nechával dělat orofaciální stimulaci a cvičení s jazykem. Učil se foukat do bublifuku, píšťalky, ale nejlíp to uměl do flétny. Tak jsme mu jednu pořídili a trénovali jsme i "doma". Teď už si bez problémů, sám vezme flétnu a začne do ní foukat třeba i desetkát za sebou. Jsem moc ráda, že se mu takto daří a že se mu to líbí. Tomášek potřebuje při všem zpětnou vazbu.

 

 

 

 

 

 

 

Jak už jsem psala, místo laseru měl Tominko magnetolaser, který snášel mnohem lépe. Nebyl tam tolik fixovaný, měl větší volnost. Jediné co si nenechal dělat byly ruce a hlava, tak po dohodě s lékařem jsme tyto dvě části těla vynechali.

 

 

 

 

 

 

Masáž celého těla zvládal za pomoci zpěvu taky dobře. Aby ležel připevnili jsme ho přes boky popruhem. 

 

 

 

 

 

 

 

 Když jsme měli delší pauzu, šli jsme na dětské hřiště při hotelu Máj - je kousíček od ADELI centra. Tam se děti vybláznily a aspoň jsme jim zahnaly myšlenku na spánek.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Manuální terapii Tominko zvládal dobře, ikdyž se to občas neobešlo bez mého zpěvu a pohádky. Na první manuálce dostal Tominko EPI záchvat, který vyvolala únava - né fyzická, ale spánková. Tak jsem podala diazepam a potom pan doktor pokračoval v terapii. Dokázal Tomáška nádherně počas záchvatu upokojit. Ukázal mi věci, které mám s Tomáškem doma dělat.

Na této fotce ťukal v různém úhlu do kolena.

 

 

 

 

Zde protahoval prstíky

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 a toto dělal vždy před koncem - narovnal mu páteř - krásně mu to praskalo

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 Tady je vidět, že už počas krya byl unavený a to byl teprve začátek dne. Myslím si, že dvoutýdenní rehabilitační pobyt v ADELI centre bohatě stačí, alespoň v našem případě. Další týden by už Tomi nezvládl.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ke konci už počas pauzy odpočíval v leže. Terezka stále v pohybu, ale už i na jejich očkách bylo znát velkou únavu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zde zkoušeli samostatnou chůzi

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jelikož se závěrečný večírek koná co dva týdny(byli jsme na něm, ale nemám fotky), probíhalo tentokrát rozdávaní medailí a diplomů přímo v tělocvičně. Tady se Tomášek dívá na svou fotku.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tady je vyfocen s maminkou - Terezka s ocinkem byli ve městě, tak na fotce chybějí

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Medaili si tentokrát nechal navléct, myslím si, že i to je pokrok. Terezka dostala taky medaili za úžasný doprovod.

 

 

 

 

 

Na závěrečné prohlídce nám hlavní lékař opět doporučil  hyperbarickou komoru i kvůli mentální stránce, která upadá, proto o tom začínáme intenzivněji uvažovat. Dále nám doporučil změnu léčby, nakolik Tominko i přes léčbu má neustále EPI záchvaty. Počas pobytu měl tři. Doporučil nám i výživové doplňky. Řekl nám, že motoricky se Tominko velmi zlepšil, že je vidět, že mu terapie pomáhá, čehož jsme si i my sami vědomi, a právě proto bychom tuto terapii chtěli tento rok ještě jednou zopakovat. Tak nám,prosím, opět držte pěsti, aby se nám to podařilo.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 Nakonec foto s jeho týmem terapeutů (jedna měla volno).

 

 

 

 A ještě teda slovo na závěr

Chtěla bych i touto cestou poděkovat všem, kteří se o nás starali. Či už Tomáškovému týmu, masérovi,sestřičkám na kyslíku a magnetolaseri, tak i neurologovi na manuálce, logopedičce a v neposlední řadě pani Natálce a děvčatům v kanceláři. Ještě jednou všem DĚKUJEME za příjemné chvíle v ADELI centre.

 

 Aha a málem bych zapomněla......

každého jistě zajímá, zda jsme zaznamenali nějaké zlepšení už počas terapie. Ano, zaznamenali...Tomášek si je už mnohem jistější v chůzi za jednu ruku. Počas cvičení v obleku prošel deset kroků sám, bez pomoci a přidržení, potom se na chvíli opřel o terapeutku, která stála za ním a opět vykročil, takto prošel celou tělocvičnu. Byla jsem z toho úplně paf, dojatá a šťastná. Zkoušela jsem to s ním i počas přestávek, kdy na sobě oblek neměl a musím říct, že stačilo ho jen držet za kapucu na tričku a šel sám. Sem tam jsem ho pustila a udělal pět kroků sám, pak si sedl na zem. Právě kvůli těmto krásným výsledkům chceme terapii zopakovat.

 

Fotky z volného času jsem přidala ZDE